Jamarův blog

...o všem, co mě napadne

Čip se stěhuje

Po asi roce a půl s Čipem opouštíme jeho původní a u nás taky první ustájení na farmě na Pohořanech. Důvody, které nás k tomu vedly tu nehodlám ventilovat, nicméně moje pocity při odjezdu byly takové… no.. smíšené. Přecijen to bylo místo, kde jsme s koněma začínali, kde jsem přecijen nějakou dobu byl, na které jsem si zvykl… Nuž všechno jednou končí, zamáčkl jsem tedy slzu nostalgie a vyrazili jsme směr Véska.

Šli jsme nejkratší cestou skrz les, doprovázela nás Christina na Bucksovi, Leoš pěšmo a já jsem se střídal s lukášem na čipovi. Svižným krokem (teda hlavně ti co šli po svých, koníci si kráčeli pohodovou chůzí) jsme dorazili do Vésky za nějakých 20 minut (vážně je to kousíček, klusem by to určitě šlo proběhnout za slabých 10 minut, no někdy testnu ;-) ) a namířili směr stáje u Metelků. Cestou jsme míjeli místní fotbalové hřiště, kde samozřejmě zrovna v tu dobu sváděla parta místních chlapů litý boj o tu flekatou kutálející se blbinu a dávali to taky náležitě najevo, takže se tenhle úsek cesty stal při oněch bojových pokřicích typu „Děléééj“, „přihraj vole“, „kam to kopeš k***a“ apod. poněkud dobrodružným. Ale nakonec jsme všichni dorazili do cíle ve zdraví a Čipík se mohl na dvorku u Metelků porozhlédnout po svém novém bydlení. V boxu sice začal nervózně poskakovat, přešlapovat a snad i dveře párkrát nakopl (není divu, nové místo, nové pachy, nové zvuky…), ale po asi hodině, kdy jsme na dvoru drbali o všem možném i nemožném (i tady mají s některýma lidma vážně zajímavé zážitky ;-) ) a omrknutí Čipových budoucích kamarádů na pastvinách se úplně sklidnil, spokojeně baštil seno a ničeho si nevšímal. Tak teda uvidíme, snad se mu bude v novém bydlišti u nás ve Vésce líbit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2007-2016 Jaroslav Martínek | Licence Creative Commons | powered by Wordpress Frontier Theme