…všude kam se podívám. Tak nějak by se dalo shrnout šílenství posledních málo dní. Aneb jak se praví ve starém vtípku – otevřu televizi – Havel, otevřu rádio – Havel, otevřu Seznam.cz – Havel, otevřu MMSku – Havel… Bojím se otevřít si pivo. Ano, dříve se ona říkanka týkala Lenina, nicméně teď mi příjdě, že se děje něco podobného. A říkám si, proč?
Původně jsem se chtěl rozepsat o něco více, ale přecijen, jsou vánoce a tu mám podstatně příjemnější zábavu, nežli je Václav Havel. Navíc už se k tomuto tématu vyjadřili vcelku trefně jiní, například tady.
Nebudu se vyjadřovat k osobě Václava Havla, v době revoluce jsem měl spíš starosti o to, co bude v TV za večerníček, než o čem který pantáta řeční. Nicméně ani z doby jeho panování na hradě si nejsem vědom žádné výraznější události spojené s jeho osobou, která by mi utkvěla v paměti (což možná umožnilo jeho současné uctívání). Co mě však zaráží, je současná davová hysterie a mediální bláznění. Chápal bych, pokud by se takové události věnoval jeden kanál veřejnoprávní TV, ale že se nechají strhnout téměř všechny televize? Placený (!) kanál HBO Comedy dokonce pozastavil vysílání. Všude je Havel, téměř není úniku, snad proto, aby nikdo nepochyboval. Média se můžou přetrhnout v opěvování tohoto světce a zdá se, že Václav Havel za svého života snad nemohl projít vzpřímeně dveřmi, skrze tu obrovskou svatozář. Když si někdo dovolí v diskuzi oponovat, je hned uzemněn, že o mrtvých jen dobře. Zvláštní, že se to teda nedodržuje i u jiných, třeba zmíněný Lenín či takový Hitler. A samotný státní smutek? Čekal bych, že nařizování státu kdy má člověk smutnit a kdy se má radovat patří k přežitkům doby minulé, ale jak je vidět, drží se stále a lidé ještě nadšeně přikyvují. Co má co stát kecat do soukromých aktivit? Rušily se zábavy, sportovní a kulturní akce, paradoxně ale v Lucerně probíhá rozlučková pařba za Václava Havla. Vtipné…
Davy lidí nám tedy na povel smutní, účastní se pohřbu, ať již na místě u velkoplošných obrazovek jako u mistrovství v hokeji, anebo doma u televizí, truchlí, jakoby jim umřel tatínek, maminka, syn. A já si troufám tvrdit, že 90% těchto lidí vlastně vůbec netuší, proč vlastně truchlí. Asi proto, že v televizi říkali, že je to někdo důležitý a že se to má. U lidí , kteří se s Havlem znali, či patřili k jeho obdivavetelům nebo příznivcům jeho názorů nebouměleckých aktivit to chápu, ale počínání ostatních prostě nerozumím. Mimochodem samotné slovní spojení „byl to moc krásný pohřeb“, na které jsem po různu narazil, je velmi zvláštní, osobně znám tedy spoustu hezčích a příjemnějších věcí nežli pohřeb, nicméně každý holt rád něco jiného. Nehledě na to, že zmiňovaná dnešní pohřební akce byla spíše masová divadelní akce s prvky černého humoru, než důstojné rozloučení, alespoň co jsem měl možnost chvilku pozorovat. Přítomnost některých státníků odhaduji na čistě účelovou a co se za tím schovává, se možná časem dozvíme…
Z výše uvedeného jste asi pochopili, že i přes nařízení státu jsem se opovážil netruchlit, stejně tak jsem ani nesledoval (krom asi 10 minut) pohřeb, ani nedržel minutu ticha. Nemám k tomu důvod, to si schovávám pro lidi, které mám opravdu rád, kterých si vážím a kteří v mém životě něco znamenali, nikoliv za pro mě téměř neznámého člověka, který mi neměl co říct a jehož přínos pro naši zemi byl řekněme diskutabilní, boj proti komunistickému režimu rozhodně nebyl aktem jednoho člověka, jak se nám aktuálně snaží podsouvat média, ale spoluprácí spousty lidí, z nichž nikdo nemá šanci dosáhnout takové pozornosti, jakou má Václav Havel, ačkoliv se zcela jistě najdou tací, jejichž zásluhy byly podobné, ne-li větší. Holt ne každý je vyvolený…
Update 26.12.2011:
Už se mi k tomu nechce vracet, tak jen malá aktualizace – narazil jsem na velice trefný D-FENSův článek hodnotící uplynulé události a současnou dobu, opravdu stojí za přečtení a bohužel s ním musím jedině souhlasit…
Update 29.12.2011:
Dnes jsem několikrát slyšel ve sdělovacích prostředcích o zcela úžasném nápadu přejmenování Ruzyňského letiště, kterak podpisy pod peticí utěšeně přibývají a jak si státní firma Letiště Praha aktivně za tepla zaregistrovala ochrannou známku. Pche, jaképak letiště, já navrhuju opět přejmenovat Zlín, po Gottwaldově bychom tu tak mohli mít Havlov, tamní obyvatelé jsou již na přejmenování zvyklí a mohla by z toho být taková národní tradice ;-)
Ale vážně, že jde spíš o komedii naznačují i nesouhlasné komentáře, například vyjádření Havlova někdejšího osobního tajemníka Vladimíra Hanzela. Ano, o pojmenování nějaké kulturní instituce už by se uvažovat dalo, ke jménu Václava Havla by se to hodilo daleko více, nežli letiště. Mimochodem, svět není nikdy černobílý a tak tu máme samozřejmě i petici proti přejmenování letiště. Jen se o ní samozřejmě tolik nemluví…
A ještě jedna drobnost – narazil jsem na velice vtipný článek ze serveru iDnes o pohřbu Kim Čong-ila v KLDR a hlavně kterak se tamní komunistický režim dopustil zcela zrůdné cenzury a dovolil si na fotce pohřebního průvodu – slyště tu hrůzu – vyretušovat televizní štáb. Ahem, dámy a pánové z iDnes.cz, pokud toto je, cituji, „důkazem propagandistické cenzury“, tak jak byste nazvali třeba takové rušení diskuzí u článků o pohřbu místního státníka či u článků o „neviditelné“ menšině na vašem serveru? A věta „Smuteční procesí s rakví Kim Čong-ila bylo bezesporu jedním z nejlepších divadelních kusů, které tuhá diktatura na prknech stalinistického divadla jménem KLDR sehrála.“ je skutečná perla, obzvláště v kontrastu s mediálním šílenstvím místních médií v předvánočních dnech, že ano ;-) Kterak by dotyčný redaktor pojmenoval běsnění okolo pohřbu Václava Havla (smuteční průvody, sv. Vít, Lafeta, Krematorium a i též aktuální plavba do děčína) by mě skutečně zajímalo…
