Jamarův blog

...o všem, co mě napadne

Zima se nám přecijen nevzdává

Pozdě, ale přece, dalo by se říct. I když to tak ze začátku nevypadalo a mnozí tomu ani nevěřili, zima je zpátky a to v plné síle. Včera podle mého měření připadlo úctyhodných 6 cm sněhu a dnes od rána pořád statečně sypalo. Dědina byla zalitá v bílém hávu, prostě nádhera. A já se odpoledne vydal na průzkum Hrubovodských luk a trání, neb tahle nová sněhová pokrývka je musela určitě změnit v téměř Ladovskou krajinu…

Vyralil jsem téměř tradičně od Smilovského mlýnu, kam jsem dorazil samozřejmě vozmo (což byla taky docela sranda, na té neprotažené cestě kolem potoka), zadem přes vojenský prostor, cestou skrze les až ke stoupáku na kopec, před Hrubkou.
cesta1
Za kopcem, při sestupu do Hrubovodského údolí, se jde kolem bývalých břidlicových lomů. Už přes 10 let se tu netěží, takže místo je to dávno opuštěné, ale o to lákavější.
sachta
Tahle díra mě vyloženě fascinuje. Je to odvětrávací šachta z hlavní těžební štoly, těžko říct kam vede, není tam vidět žádné dno, konec, prostě jen černá tma. Ani hozený kámen nevypadá, že by dopadnul na něco rovného pevného tam dole, ale ani na vodu. A podobně jsou zajímavé i samotné štoly o kousek níž, jejich zamřížování za ty roky už neodolalo zvědavým nenechavcům a tak si přímo žádají o prozkoumání. I když, štola má mít údajně délku několik kilometrů a to asi nebude zrovna fajn pocit, takhle pod zemi. Ale zas zvědavost je velká, no uvidíme…
vyhled
Při dalším sestupu je z kraje lesíka hezký výhled do údolí a pak už jen klesání do údolí k Supovi na klobásu a čaj ;-) Jenže nic není zadarmo, jak se říká, a tohle klesání stálo za to. Vzal jsem si sice do toho brodění sněhem své fešné sněhule, jenže jsem si nevšiml, že už mají značně „ojetý dezén“. Prostě klouzalo to v nich jak s prestižkama na ledě a já skončil snad 7× na zemi (a jednou naprosto exkluzivně na placato letmo vzad). Mno ale dolů jsem došel ve zdraví a klovásky se dožil, takže pohoda :-) Pak už jen kolem historického nádraží „Grosswasser“ po jiné cestě podél Bystřičky směrem zpět na Smilov a po zhruba 12 km v nohách hurá domů.

Inu nebylo to zlé, si trošku protáhnout staré kosti ;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2007-2016 Jaroslav Martínek | Licence Creative Commons | powered by Wordpress Frontier Theme